Psát, ilustrovat a sázet knihy můžete svobodně a levně. Rád vám s tím pomohu!
Slovníček pojmů
Typografie a tiskařina mají vlastní řeč. Tady jsou pojmy, které potkáte na stránce Software i při přípravě vlastní knihy, vysvětlené lidsky.
Aktualizováno:
A ↑ nahoru
- Alternativní popisek (alt text)
- Krátký text, který popisuje obrázek. Přečte ho hlasová čtečka nevidomým lidem a zobrazí se, když se obrázek nenačte. V e-knize ho má mít každý obrázek, který nese informaci [11].
- Anotace
- Krátký text, který knihu představuje a láká ke čtení – na zadní straně obálky, v e-shopu nebo v katalogu. Neprozrazuje konec, ale řekne, o čem kniha je a pro koho.
- Arch
- Velký list papíru, na který tiskárna tiskne najednou více stran knihy. Po složení a ořezu z něj vznikne „složka“ – skupina stran, které jdou za sebou. Proto se počet stran knihy často zaokrouhluje na násobky 8, 16 nebo 32.
B ↑ nahoru
- Barevný profil (ICC)
- Soubor, který popisuje, jak konkrétní zařízení – monitor, tiskárna, papír – zobrazuje barvy. Grafický program podle něj převádí barvy z RGB do CMYK tak, aby výsledek na papíře odpovídal tomu, co vidíte na obrazovce. Tiskárna vám obvykle řekne, který profil použít (pro Evropu třeba FOGRA39 nebo FOGRA51).
- Bézierova křivka
- Způsob, jak vektorové programy (
Inkscape,
Affinity,
Scribus) popisují zakřivené čáry: křivka vede přes body (uzly) a její tvar určují táhla u každého uzlu. Díky tomu jde tvar kdykoli plynule upravit bez ztráty kvality.
C ↑ nahoru
- Citace a citační norma (ČSN ISO 690)
- Citace je odkaz na zdroj, ze kterého v textu čerpáte: knihu, článek, zákon nebo webovou stránku. Bibliografická citace popisuje zdroj tak, aby ho čtenář dohledal – autor, název, vydání, rok, u webu adresa a datum citování. V Česku se řídí normou ČSN ISO 690, aktuálně ve vydání z roku 2022 [21]. Na zdroj v textu odkážete buď číslem v hranatých závorkách, které vede do seznamu literatury (jako na této stránce), nebo jménem autora a rokem (Novák, 2020). Srozumitelný výklad normy s příklady nabízí Citace.com [22], citace za vás pohlídá správce citací, třeba
Zotero. - CMYK
- Barevný prostor tiskáren: azurová (cyan), purpurová (magenta), žlutá (yellow) a černá (key). Monitory naopak míchají barvy ze světla v RGB. Barvy v CMYK bývají méně syté, proto je dobré vidět obálku v CMYK dřív, než ji pošlete do tisku.
- Creative Commons (licence CC)
- Sada veřejných licencí, kterými autor předem povolí ostatním dílo šířit a případně upravovat. Nejvolnější je CC BY: kdokoli smí dílo sdílet i upravovat, i komerčně, jen musí uvést autora a licenci. Přídavky omezují: NC (nekomerčně), ND (bez úprav), SA (úpravy pod stejnou licencí). Číslo za zkratkou je verze licence; aktuální 4.0 je mezinárodní, takže platí i v Česku. Pod licencí CC BY 4.0 je i e-kniha z této stránky: smíte ji sdílet, tisknout, překládat i upravovat, a to i komerčně, pokud uvedete autora (Jan Bažant, Erazmus.cz), odkaz na licenci a vyznačíte, co jste změnili [24]. Srozumitelné shrnutí najdete na stránce Uveďte původ 4.0 Mezinárodní, právně závazné je plné znění licence.
Č ↑ nahoru
- Čárový kód EAN
- Strojově čitelný kód na zadní straně obálky, podle kterého knihu poznají pokladny a sklady. U knihy vzniká přímo z ISBN (EAN-13 má stejné číslice jako třináctimístné ISBN) a nad kódem musí být čitelně uvedeno i samotné ISBN. K přidělenému ISBN ho na vyžádání dodá Česká národní agentura ISBN a ISMN, nebo ho z ISBN vygeneruje grafik [23]. Kód tiskněte tmavý na světlém podkladu, v inverzní podobě ho čtečky nesejmou.
D ↑ nahoru
- Dělení slov
- Rozdělení slova na konci řádku spojovníkem. U textu zarovnaného do bloku zabraňuje velkým mezerám mezi slovy, v praporu zarovná pravý okraj. Program k němu potřebuje vzory dělení pro daný jazyk, pro češtinu třeba soubor hyph_cs_CZ.dic (viz návod u Sigilu); ve
Writeru i
Scribusu se dělení zapíná ve vlastnostech odstavce, na webu a v e-knize vlastností hyphens: autos vyznačeným jazykemlang="cs". Základní česká pravidla: slova se dělí podle slabik (kra-bi-ce); nedělí se jednoslabičná slova (pštros) ani zkratky (MUDr., USA); od začátku slova se neodděluje jediná samohláska (oběd se nedělí, ame-ric-ký, ne a-me-ric-ký); u slova se spojovníkem se spojovník na novém řádku zopakuje (ping- | -pong) [25]. V knižní sazbě se navíc zvykově dodržuje: nejvýš tři dělená slova pod sebou, nedělit v nadpisech, poslední slovo odstavce ani poslední slovo na stránce a vyhnout se dělení, po kterém vznikne směšná nebo dvojznačná část slova. Webové adresy se spojovníkem nedělí a nic se do nich nepřidává; zalamují se třeba za lomítkem nebo před tečkou [26]. - Diakritika (akcent, diakritické znaménko)
- Znaménka nad písmeny nebo pod nimi, která mění jejich výslovnost: v češtině čárka (á, é), háček (č, ř, ž) a kroužek (ů), v jiných jazycích třeba přehláska (ü), cedilla (ç), vlnovka (ñ) nebo stříška (ê): á č ů Ů Ď Ť ü ç ñ ê. Než písmo použijete, ověřte, že obsahuje všechna česká písmena včetně velkých (Ů, Ď, Ť) – na Google Fonts pomůže filtr Latin Extended. Chybějící znak program nahradí znakem z jiného písma a v textu to bije do očí.
- Dotažnice
- Řada teček, která vede oko od textu k číslu na konci řádku – typicky v obsahu knihy mezi názvem kapitoly a číslem strany:Úvod7Jak knížku opravdu vydat124Sázecí programy ji vytvoří tabulátorem s výplňovým znakem; ve
Writeru i
Scribusu se výplň nastavuje u tabulátoru zarovnaného vpravo. - DRM a vodoznak
- Ochrana e-knihy proti kopírování. DRM (digital rights management) knihu zašifruje pro účet kupujícího – čtenáře ale omezuje, třeba při přechodu na jinou čtečku. Vodoznak (sociální DRM) jen do souboru vepíše údaje o kupujícím; kniha se čte bez omezení. Čeští prodejci e-knih dnes většinou používají vodoznak.
- DTP (desktop publishing)
- Příprava tiskovin na počítači: spojení textu a obrázků do hotových stran připravených pro tisk. Česky prostě počítačová sazba.
- Dvoustrana
- Dvě stránky, které vidí čtenář rozevřené vedle sebe – levá (sudá) a pravá (lichá). Kniha se navrhuje po dvoustranách: okraje u hřbetu a vnější okraje se liší a obrázek může přecházet přes obě strany.
E ↑ nahoru
- EPUB
- Otevřený standard pro e-knihy. Uvnitř je to zabalený balíček webových stránek (XHTML), stylů (CSS), obrázků a metadat. Text se přizpůsobí velikosti displeje i písmu, které si čtenář zvolí [7].
- EXIF
- Údaje, které fotoaparát nebo telefon ukládá přímo do fotografie: datum a čas, model přístroje, clonu, expozici, často i polohu GPS a natočení snímku. Podle natočení umí programy jako
ImageMagick fotku automaticky otočit. Před zveřejněním fotek se vyplatí polohu z EXIF odstranit.
F ↑ nahoru
- Font
- Soubor s písmem v počítači (třeba Ubuntu-Italic.ttf). Jedno písmo (rodina) má obvykle více fontů, pro každý řez jeden. Pozor na licenci: ne každý font smíte vložit do e-knihy nebo PDF.
- Formát knihy
- Rozměr knihy po ořezu, udávaný v milimetrech jako šířka × výška. Běžné jsou A5 (148 × 210 mm), B5 (176 × 250 mm) nebo pro beletrii 125 × 200 mm a 130 × 200 mm. Před sazbou se zeptejte tiskárny, které formáty tiskne bez zbytečného odpadu papíru; u tisku na objednávku vybíráte z nabídky.
G ↑ nahoru
- Gramáž papíru
- Hmotnost papíru v gramech na metr čtvereční (g/m²), která zhruba vypovídá o jeho tloušťce. Knižní blok se tiskne nejčastěji na papír 80–100 g/m², obálka měkké vazby na karton 250–350 g/m². Gramáž a objem papíru ovlivní i šířku hřbetu.
H ↑ nahoru
- Horní a dolní index
- Menší znaky posazené nad účaří nebo pod ně: horní index pro mocniny a odkazy na poznámky (m2, Einstein1), dolní index pro chemické vzorce (H2O, CO2). Ve
Wordu je zapnete zkratkami Ctrl+Shift+= a Ctrl+=, ve
Writeru Ctrl+Shift+P a Ctrl+Shift+B. Kvalitní písma mají pro indexy vlastní, lépe vyvážené číslice, které nejsou jen zmenšené. - Hřbet
- Úzká část obálky mezi přední a zadní stranou, kterou vidíte na knize v polici. Jeho šířka závisí na počtu stran a tloušťce papíru, proto se obálka navrhuje až podle hotové sazby. Na hřbet patří název knihy, autor a logo nakladatele.
I ↑ nahoru
- ISBN
- Mezinárodní standardní číslo knihy. Jednoznačně identifikuje konkrétní vydání v konkrétní podobě, proto má tištěná kniha a e-kniha každá své a vlastní ISBN potřebuje i každý formát e-knihy prodávaný zvlášť (EPUB, PDF). V Česku ho zdarma přiděluje Česká národní agentura ISBN a ISMN při Národní knihovně, od listopadu 2026 přes Registr českých knih (ReČeK) [16, 18].
- ISMN
- Mezinárodní standardní číslo hudebniny – obdoba ISBN pro tištěné noty. Začíná číslicemi 979-0 a v Česku ho stejně jako ISBN bezplatně přiděluje Česká národní agentura ISBN a ISMN při Národní knihovně, od listopadu 2026 přes Registr českých knih (ReČeK) [15].
K ↑ nahoru
- Kapitálky
- Verzálky zmenšené na výšku minusek, s tahy upravenými tak, aby ladily s okolním textem: Jan Bažant nebo zkratka UNESCO. Pravé kapitálky má jen kvalitní písmo (zde EB Garamond); program, který je napodobí pouhým zmenšením verzálek, vytvoří příliš tenká a světlá písmena. Hodí se pro jména autorů, zkratky v souvislém textu nebo první slova kapitoly. Ve
Writeru je zapnete ve vlastnostech znaku (Efekty písma), na webu a v e-knize vlastností font-variant-caps: small-caps. - Kontrast (kontrastní poměr)
- Číslo, které říká, jak moc se liší jas písma a pozadí – od 1 : 1 (stejná barva) po 21 : 1 (černá na bílé). Podle pravidel WCAG má běžný text mít alespoň 4,5 : 1, velký text 3 : 1. Ověříte ho v nástrojích jako WebAIM Contrast Checker [12].
- Korektor
- Člověk, který hledá v textu pravopisné chyby, překlepy a chyby v sazbě. Pracuje obvykle až po redakci, na vysázeném textu. (Stejně se jmenuje i online nástroj na kontrolu pravopisu z MFF UK, popsaný v části Čeština a korektury.)
- Korektorské značky
- Ustálené značky, kterými korektor vyznačuje opravy v textu i na okraji stránky – vypustit, vložit, prohodit, změnit řez písma, nový odstavec a další. V Česku je popisuje norma ČSN 88 0410. Díky nim sazeč přesně ví, co opravit, i když korektura probíhá na papíře nebo v PDF.
- Korektura
- Kontrola textu na pravopisné chyby, překlepy a nesrovnalosti. Rozlišuje se korektura rukopisu (před sazbou) a sazební korektura (vysázených stran, kde se hlídá i dělení slov, zlom a typografie). U knih bývají obvykle dvě kola.
L ↑ nahoru
- Ligatura (slitek)
- Spojení dvou nebo více písmen do jednoho znaku, česky slitek – třeba fi, fl nebo ff, aby do sebe nenarážela. Kvalitní písma je obsahují a sázecí programy je vloží automaticky. Ukázka v písmu EB Garamond, bez ligatur a s nimi: fi fl ffi → fi fl ffi.
- LTS (Long Term Support)
- Verze operačního systému či programu s dlouhodobou podporou.
Ubuntu LTS vychází jednou za dva roky a dostává bezpečnostní opravy pět let, běžná vydání jen devět měsíců. LTS volte, když chcete mít na roky klid a jistotu, že vše funguje; běžná vydání přinášejí novinky dřív, ale musíte je častěji povyšovat [1].
M ↑ nahoru
- Majuskule a minuskule
- Odborné názvy pro velká a malá písmena (z latinského maiusculus a minusculus, o něco větší a o něco menší), viz Verzálky a minusky.
- Markdown
- Jednoduchý způsob, jak psát formátovaný text v obyčejném textovém souboru:
# Nadpis,*kurzíva*,**tučně**. Dá se převést do HTML, EPUB, PDF i
Wordu. Soubory v Markdownu mají příponu .md. - Metadata
- Údaje o knize, nikoli její obsah: název, autor, jazyk, ISBN, anotace, klíčová slova, žánr. Podle nich knihu najdou čtenáři v obchodech i čtečky v knihovně.
- MusicXML
- Otevřený formát pro výměnu notových zápisů mezi programy –
MuseScore, Finale, Sibelius, Dorico i
LilyPond (přes převodník musicxml2ly). Uchová noty, text písně i akordy, přesný vzhled stránky ale každý program vysází po svém.
N ↑ nahoru
- Náklad
- Počet výtisků jednoho vydání knihy. Při ofsetovém tisku cena za kus s nákladem rychle klesá, ale platíte vše předem; digitální tisk a tisk na objednávku se vyplatí u malých nákladů.
- Nátisk
- Zkušební tisk (nebo jeho věrná simulace) před tiskem celého nákladu. Kontraktní nátisk je barevně kalibrovaný podle normy ISO 12647-7 a tiskárna se podle něj zavazuje dodržet barvy, při reklamaci rozhoduje on. Archový nátisk či maketa ukáže pořadí stran, okraje, ořez a vazbu. U tisku na objednávku poslouží jeden zkušební výtisk, na monitoru jen orientačně softproof. Nátisk odhalí posun barev mezi monitorem a tiskem, obrázky v nízkém rozlišení, chybějící písma a spadávku, text ztracený ve vazbě, špatnou šířku hřbetu i poslední překlepy. Nátisk stojí stovky korun, kdežto chyba odhalená až po tisku vás stojí celý náklad.
- Nedestruktivní úpravy
- Úpravy obrázku (filtry, korekce barev), které nepřepíšou původní pixely. Lze je kdykoli změnit, vypnout nebo smazat.
- Neproporcionální písmo (monospace)
- Písmo, ve kterém má každý znak stejnou šířku – úzké „i“ zabere stejně místa jako široké „M“, takže znaky pod sebou lícují jako na psacím stroji. Vlevo neproporcionální písmo, vpravo proporcionální:iiiii
MMMMMiiiii
MMMMMPoužívá se pro zdrojový kód, příkazy, cesty ke složkám a tabulky v čistém textu; v běžném textu působí řídce a strojově. - Nezlomitelná (pevná, nedělitelná) mezera
- Mezera, na které se řádek nesmí zlomit. Píše se za jednoznakové předložky a spojky (v lese, k domu), mezi číslo a jednotku (5 kg), do dat a zkratek [26]. Ve
Wordu i
Writeru ji napíšete zkratkou Ctrl+Shift+mezerník (ve Writeru na Macu Cmd+Shift+mezerník, jinde na Macu obvykle Option+mezerník), v HTML jako , v TeXu vlnovkou~. - Normostrana
- Měrná jednotka délky textu: 1 800 znaků včetně mezer (původně 30 řádků po 60 úhozech na psacím stroji). Podle normostran se počítá cena překladu, redakce nebo korektury a odhaduje rozsah knihy. Počet znaků vám spočítá každý textový editor.
- Notová sazba
- Úprava notového zápisu pro tisk: rozestupy not podle jejich délky, směr nožiček, trámce, umístění textu a akordových značek. Dobrou notovou sazbu zvládnou specializované programy jako
LilyPond nebo
MuseScore; textové a sazební programy noty jen vkládají jako hotový obrázek (PDF nebo SVG).
O ↑ nahoru
- Obtékání
- Text se v sazbě vyhne obrázku nebo jinému objektu a plynule ho obteče po jeho obrysu.
- Ofsetový a digitální tisk
- Ofset tiskne z tiskových desek, jejichž příprava něco stojí, takže se vyplatí od stovek výtisků výš: cena za kus s nákladem rychle klesá a barvy jsou špičkové. Digitální tisk (laserový či inkoustový) tiskne přímo z PDF bez desek, hodí se pro malé náklady, nátisky a tisk na objednávku; cena za kus je vyšší, ale skoro nezávisí na nákladu.
- Open source
- Software s volně dostupným zdrojovým kódem, který smí kdokoli používat, zkoumat, upravovat a šířit podle podmínek licence. Většinou je zdarma.
- Optické zarovnání okrajů
- Interpunkce a některá písmena (uvozovky, pomlčky, tečky, písmeno T) se nepatrně vysunou za okraj sazby. Okraj odstavce pak vypadá rovnější, protože oko vnímá hmotu písma, ne geometrickou hranu.
- Ořez a ořezové značky
- Kniha se tiskne na větší arch a pak se ořízne na konečný formát. Ořezové značky jsou tenké čárky v rozích tiskového PDF, které tiskárně ukazují, kudy řezat.
P ↑ nahoru
- Pagina a živé záhlaví
- Pagina je číslo stránky. Živé záhlaví je text opakovaný v horní části stránek, obvykle název knihy vlevo a název kapitoly vpravo. Liché strany jsou v knize vpravo. Na úvodních stranách kapitol, prázdných stranách a celostránkových obrázcích se pagina ani záhlaví obvykle netisknou, do číslování se ale počítají.
- Patkové a bezpatkové písmo
- Patkové písmo (antikva, serif) má na koncích tahů drobné příčné čárky – patky, třeba Times nebo Garamond. Pro dlouhý text v tištěné knize je tradiční volbou. Bezpatkové písmo (grotesk, sans serif) patky nemá, třeba Arial nebo
Ubuntu; hodí se na obrazovku, do nadpisů a na obálku. Srovnejte: Patkové písmo EB Garamond a bezpatkové písmo Ubuntu. - Portable Document Format – formát dokumentu, který vypadá všude stejně: na počítači, v telefonu i v tiskárně. Obsahuje text, obrázky a vložená písma s pevně danými stránkami, takže se nic nepřelije ani nezmění písmo. Hodí se pro tisk a pro dokumenty, které se nemají upravovat; pro čtečky e-knih je lepší EPUB, který se přizpůsobí velikosti displeje. Pro tiskárnu se používá přísnější varianta PDF/X.
- PDF/X a PDF/A
- Přísnější varianty PDF. PDF/X je určené pro tisk: musí mít vložená všechna písma a jasně definované barvy. PDF/A je určené pro dlouhodobou archivaci.
- Pevná mezera
- Jiný název pro nezlomitelnou mezeru, viz Nezlomitelná mezera.
- Podřezávání znaků (kerning)
- Úprava mezery mezi konkrétní dvojicí znaků, aby působila opticky stejně jako ostatní. Typicky se zmenšuje mezera ve dvojicích AV, To, Vá nebo Ty. Kvalitní písma mají podřezávání v sobě a sázecí program ho jen použije.
- Pomlčka a spojovník
- Spojovník (-) je krátký a spojuje: česko-anglický, dělení slov. Pomlčka (–) je delší a odděluje: větné vsuvky, rozsah 10–15 nebo „až“ ve výrazu Praha–Brno. Na klávesnici je jen spojovník, pomlčku doplní automatické opravy nebo zkratka (Alt+0150 ve Windows, Option+- na Macu s americkým rozložením).
- Povinný výtisk
- Výtisky každé vydané tištěné knihy, které musí vydavatel podle § 3 zákona č. 37/1995 Sb. do 30 dnů od vydání bezplatně odevzdat pěti knihovnám: dva Národní knihovně, po jednom Moravské zemské knihovně v Brně, Vědecké knihovně v Olomouci a krajské knihovně podle sídla vydavatele. Díky nim se kniha zachová pro další generace. E-knih se povinný výtisk zatím netýká [19, 20].
- Proklad
- Mezera přidaná mezi řádky navíc k velikosti písma. Název pochází z ruční sazby, kde se mezi řádky kovových liter vkládaly tenké olověné proužky – proklady (anglicky leading, od lead = olovo). Písmo velikosti 10 bodů s prokladem 2 body má řádkování 12 bodů. Bez prokladu se řádky skoro dotýkají, příliš velký proklad rozbije odstavec na samostatné řádky.
- Propojené textové rámce
- Textové rámce v sazbě, mezi kterými text plynule přetéká. Když se v prvním nevejde, pokračuje v dalším, třeba na další straně.
- Průběžné vydávání (rolling release)
- Způsob vydávání systému bez velkých verzí: aktualizace přicházejí průběžně, jakmile jsou nové programy hotové (třeba
CachyOS nebo Arch Linux). Máte vždy nejnovější software a nikdy nemusíte přecházet na „novou verzi“, aktualizace jsou ale častější a výjimečně vyžadují ruční zásah. Opakem jsou pevná vydání jako
Ubuntu LTS. - Přebal a obálka
- Obálka je s knižním blokem pevně spojená – měkká obálka brožované knihy nebo potah desek vázané knihy. Přebal je volný papírový obal kolem knihy v tuhé vazbě, jehož chlopně se zahýbají za desky; na chlopně se často tiskne anotace a medailonek autora.
- Přímé barvy
- Barvy tištěné samostatnou, předem namíchanou barvou (třeba podle vzorníku Pantone), ne skládáním z CMYK. Používají se pro firemní barvy, zlatou, stříbrnou nebo neonové odstíny.
- Psací a kaligrafická písma
- Písma napodobující ruční psaní perem nebo štětcem, často se spojenými tahy: Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy (písmo Dancing Script). Kaligrafická písma navíc napodobují umělecké psaní s ozdobnými tahy. Působí slavnostně a osobně, čtou se ale pomaleji – hodí se na obálku, oznámení, věnování nebo krátký nadpis, nikdy na souvislý text a nikdy celé verzálkami. Vždy ověřte, že písmo má všechna česká písmena s diakritikou.
R ↑ nahoru
- Rastr a vektor
- Rastrový obrázek (fotografie, JPG, PNG) se skládá z bodů a při zvětšení se rozpadne na čtverečky. Vektorový obrázek (logo, SVG) je popsaný křivkami a dá se zvětšit do libovolné velikosti bez ztráty ostrosti.
- RAW
- „Surová“ data přímo ze snímače fotoaparátu, zatím bez úprav. Dávají mnohem víc prostoru pro úpravu expozice a barev než JPG, ale před použitím se musí „vyvolat“ v programu jako
darktable. - Redakce (redaktor)
- Práce s obsahem a stylem textu: redaktor hlídá srozumitelnost, logiku, opakování, sjednocuje pojmy a s autorem ladí výsledné znění. Na rozdíl od korektury nejde jen o chyby, ale o to, aby text dobře fungoval jako celek.
- Reflow a fixed layout (přizpůsobivá a pevná sazba e-knihy)
- Většina e-knih je přizpůsobivá (reflowable): text se přelévá podle velikosti displeje a písma, které si čtenář zvolí, a stránky jako takové neexistují. Pevná sazba (fixed layout) zachová rozvržení každé strany jako v tištěné knize – hodí se pro obrázkové knihy, komiksy a kuchařky, na malém displeji se ale čte hůř.
- RGB
- Barevný prostor obrazovek: barvy vznikají mícháním červeného, zeleného a modrého světla. Fotky a obrázky z počítače jsou v RGB; pro tisk se převádějí do CMYK.
- Rozlišení (PPI, DPI)
- Počet obrazových bodů na palec. U obrázků jde správně o PPI (pixels per inch), v praxi se ale běžně říká DPI (dots per inch), což je původně jemnost tisku tiskárny. Pro tisk se u fotografií a ilustrací počítá s 300 DPI ve skutečné velikosti, v jaké budou v knize; pro obrazovku stačí mnohem méně. Obrázek s nízkým rozlišením bude v tisku rozmazaný nebo kostičkovaný.
- Rozpal a prostrkání
- Rozpal jsou mezery mezi znaky; jejich rovnoměrné zvětšení nebo zmenšení v celém úseku textu se anglicky říká tracking. Mírně zvětšený rozpal pomáhá čitelnosti verzálek a drobného písma. V běžném textu se rozpal nemění. Výrazně zvětšený rozpal, tzv. prostrkání, se dříve používal k vyznačení textu místo kurzívy.
- Rukopis
- Autorův text v podobě, v jaké jde do nakladatelství nebo k redaktorovi – dnes obvykle soubor (.docx, .odt, .md), ne ručně psaný text. Z rukopisu vzniká po redakci, korektuře a sazbě hotová kniha.
Ř ↑ nahoru
- Řádkování
- Vzdálenost mezi účařími sousedních řádků. Pro souvislý text se obvykle volí 120–145 % velikosti písma; delší řádky snesou větší řádkování. V sazbě knihy má být všude stejné, aby řádky na protilehlých stranách lícovaly (viz mřížka účaří). Řádkování je součet velikosti písma a prokladu: písmo 10 bodů s prokladem 2 body má řádkování 12 bodů.
- Řez písma
- Jedna varianta písma v rámci rodiny: obyčejné (regular), kurzíva (italic), tučné (bold), tučná kurzíva (bold italic), polotučné, úzké a podobně. Každý řez je navržený zvlášť. Kurzíva, kterou si program „vyrobí“ nakloněním obyčejného řezu, vypadá špatně.
S ↑ nahoru
- Sazba
- Uspořádání textu a obrázků na stránku: volba písma, velikosti, řádkování, okrajů, zalomení řádků a stran. Od slova sázet, protože se kdysi skutečně sázela olověná písmena do řádků.
- Sazební obrazec (zrcadlo)
- Plocha stránky, do které se sází text – tedy stránka bez okrajů. Jeho velikost a umístění určují, jak bude stránka vypadat; okraje bývají nesouměrné (vnitřní u hřbetu užší, spodní nejširší). Pagina a živé záhlaví obvykle stojí mimo sazební obrazec. V programech pro sazbu se nastavuje okraji stránky, v
MuseScoru velikostí stránky a okrajů. - Sledování změn
- Funkce textových editorů (
Writer,
Word,
Google Docs), která zaznamenává každou úpravu – co kdo vložil, smazal či přepsal. Autor pak úpravy redaktora jednotlivě přijme nebo odmítne. - Softproof
- Simulace tisku na kalibrovaném monitoru: program podle barevného profilu tiskárny a papíru ukáže, jak budou barvy vypadat na papíře. Je to rychlá a levná kontrola, skutečný nátisk ale nenahradí.
- Spadávka
- Přesah obrázku nebo barevné plochy za okraj budoucí stránky, obvykle 3 mm. Ořez nikdy není úplně přesný, a bez spadávky by na okraji mohl zůstat bílý proužek.
- Styly odstavců a znaků
- Pojmenované sady formátování (třeba „Nadpis 1“, „Běžný text“, „Citace“). Nastavíte je jednou a změna stylu se projeví v celé knize. Základ práce v textovém editoru i v sazbě.
T ↑ nahoru
- Tabulatura
- Zápis pro kytaru a jiné strunné nástroje: místo výšky tónu ukazuje, na které struně a ve kterém pražci hrát. Šest vodorovných čar odpovídá šesti strunám kytary, čísla na nich pražcům (0 je prázdná struna). V
MuseScoru ji můžete mít pod notami a obě osnovy se upravují současně. - Tiráž
- „Rodný list“ knihy, obvykle na rubu titulního listu nebo na poslední straně. Povinné údaje stanoví § 2 zákona č. 37/1995 Sb.: název, autoři, vydavatel (u fyzické osoby jméno, příjmení a trvalý pobyt), rok prvního vydání, u překladu původní název, nositel autorských práv, ISBN, bylo-li přiděleno, a výrobce (tiskárna) s rokem vydání. Kniha bez nich se nesmí veřejně šířit [19]. Obvykle se přidává pořadí vydání a autoři obálky a ilustrací.
- Kniha se tiskne až ve chvíli, kdy si ji někdo objedná, třeba po jednom kuse. Nemusíte platit náklad dopředu ani skladovat krabice knih; cena za kus je ale vyšší než u větších nákladů.
- Titulní list a patitul
- Titulní list je stránka na začátku knihy s jejím úplným názvem, jménem autora a nakladatele. Na jeho rubu bývá tiráž. Patitul je stránka před ním, jen se zkráceným názvem knihy.
U ↑ nahoru
- Účaří a mřížka účaří
- Účaří je pomyslná linka, na které „sedí“ písmena; dotahy písmen jako p, y nebo j jdou pod ni. Mřížka účaří je pravidelná síť těchto linek přes celou stránku. Text, který se k ní přichytí, má řádky na všech stranách ve stejné výšce, takže neprosvítají mezi řádky na rubu listu.
V ↑ nahoru
- Vakát
- Prázdná, nepotištěná strana v knize. Vzniká třeba na levé straně před kapitolou, která má začínat vpravo, nebo na konci knihy, když počet stran musí vyjít na celé archy (složky). Vakát se do stránkování počítá, pagina se na něj ale netiskne.
- Validace
- Strojová kontrola, zda soubor (třeba EPUB) odpovídá standardu. Najde chyby v kódu, chybějící soubory nebo špatná metadata. Neověří ale, jestli je kniha hezká nebo bez překlepů.
- Vazba
- Způsob, jak jsou listy knihy spojené. Nejčastější jsou sešitová vazba V1 (sešité skobkami, pro tenké brožury), brožovaná lepená vazba V2 (měkká obálka, běžné paperbacky) a tuhá vazba V8 (tvrdé desky, knižní blok šitý nebo lepený). Typ vazby ovlivňuje cenu i potřebný vnitřní okraj u hřbetu.
- Vdovy a sirotci (parchanti)
- Osamocené řádky odstavce na přelomu stránky. Sirotek je první řádek odstavce, který zůstal sám dole na stránce, vdova je poslední řádek odstavce sám nahoře na další stránce. Tak je pojmenovávají sázecí programy (
Writer,
Scribus) i anglická typografie; v české literatuře se ale oba názvy používají i obráceně a tradičně se pro obojí říká parchanti. Jednoznačné jsou české termíny vchodová a východová řádka. Obojí se v dobré sazbě nepřipouští. Writer, Scribus i
Affinity je umí hlídat v nastavení toku textu u stylu odstavce (obvykle se chtějí aspoň dva řádky odstavce na každé stránce).dole sám první řádek odstavce = siroteknahoře sám poslední řádek odstavce = vdova - Verzálky a minusky (majuskule a minuskule)
- Velká a malá písmena, odborně majuskule a minuskule: VERZÁLKY a minusky. Text sázený celý verzálkami (VELKÝMI PÍSMENY) se čte hůř, proto se hodí jen na krátké nadpisy. Do souvislého textu se místo verzálek hodí kapitálky.
- Vchodová a východová řádka
- První (vchodová) a poslední (východová) řádka odstavce. Vchodová řádka by neměla zůstat sama na konci stránky a východová sama na začátku další – to jsou jednoznačné české názvy pro situace, kterým se říká vdovy a sirotci. Východová řádka by navíc neměla být kratší než zarážka.
- Vrstvy
- Části obrázku či grafiky položené na sobě jako průhledné fólie (
GIMP,
Krita,
Photopea,
Inkscape). Každou vrstvu lze upravovat, skrýt nebo posunout samostatně, aniž by se poškodilo, co je pod ní. - Výpustka (…)
- Typografický znak „…“, který naznačuje nedokončenou výpověď nebo vynechaný text. Lepší je psát ji jako jeden znak než jako tři tečky za sebou – nerozpadne se na konci řádku a ve většině písem má vyvážené rozestupy (pravidla ale připouštějí i tři tečky) [27]. Při nedokončené výpovědi se připojuje těsně ke slovu („Kdybys jen věděl…“), vynechanou část textu (třeba v citaci) oddělujete mezerami („Babička řekla, že … a odešla.“). Na konci věty se za výpustku další tečka nepíše. Ve Windows ji napíšete zkratkou Alt+0133 (na numerické klávesnici), na Macu s americkým rozložením Option+;.
Writer i
Word mění tři tečky na výpustku automaticky a v hotovém textu ji opraví i Jednoznakovky.cz. - Vzorová stránka
- Šablona stránky se společnými prvky: okraji, sloupci, záhlavím, číslem strany. Všechny stránky založené na vzoru se změní najednou, když upravíte vzor.
W ↑ nahoru
- WCAG
- Web Content Accessibility Guidelines – mezinárodní pravidla (doporučení) přístupnosti od konsorcia W3C, aktuálně ve verzi 2.2. Určují například minimální kontrast textu, popisky obrázků nebo ovladatelnost bez myši. Evropský akt o přístupnosti na ně přímo neodkazuje, přebírá je ale evropská norma EN 301 549, podle které se přístupnost posuzuje. Staví na nich i standard EPUB Accessibility a kontrola e-knih v Ace by DAISY. Úrovně jsou A, AA (běžný požadavek) a AAA (nejpřísnější) [12, 13].
- WYSIWYG a WYSIWYM
- WYSIWYG („co vidíš, to dostaneš“): pracujete přímo s finálním vzhledem, jako ve
Writeru nebo ve
Scribusu. WYSIWYM („co vidíš, to myslíš“): popisujete strukturu (tohle je nadpis, tohle citace) a vzhled dodá šablona, jako v LyXu,
LaTeXu nebo
Typstu.
Z ↑ nahoru
- Zalamování odstavců
- Rozhodování, kde skončí který řádek. Jednoduché programy plní řádek po řádku. Algoritmus Knutha a Plasse (TeX,
Typst,
DesignCraft) hledá nejlepší konce řádků pro celý odstavec najednou, a mezery mezi slovy jsou proto rovnoměrnější. - Zarážka
- Odsazení prvního řádku odstavce, obvykle o velikost písma. Odstavce se oddělují buď zarážkou, nebo mezerou mezi nimi, ne obojím. V knižní sazbě se první odstavec po nadpisu sází bez zarážky. Zarážka se nastavuje ve stylu odstavce, ne mezerami nebo tabulátorem.
- Zarovnání textu (prapor, na střed, do bloku)
- Způsob, jak řádky odstavce lícují s okraji:
- Levý prapor (zarovnání vlevo) má rovný levý okraj a pravý „vlaje“. Mezery mezi slovy jsou všude stejné, proto se dobře čte na webu, v úzkých sloupcích a v e-knihách.
- Pravý prapor se hodí jen na krátké texty: popisky, data, citát u okraje.
- Na střed se sázejí nadpisy, titulní list, věnování nebo básně, ne delší odstavce – oko pokaždé hledá začátek řádku.
- Do bloku jsou rovné oba okraje; v knihách je to obvyklé, program ale roztahuje mezery mezi slovy. V úzkém sloupci a bez dělení slov tak vznikají velké mezery a bílé „řeky“ tekoucí přes několik řádků. Do bloku proto sázejte jen dost dlouhé řádky (zhruba od 55 znaků) a se zapnutým dělením slov; poslední řádek odstavce zůstává vlevo.
- Zlom (sazby)
- Rozdělení vysázeného textu do jednotlivých stran: kde která strana začíná a končí, kam přijdou obrázky, nadpisy a poznámky. Při zlomu se hlídají vdovy a sirotci, nadpis osamocený dole na stránce a stejný počet řádků na protilehlých stranách. Opravy po zlomu jsou dražší, proto se text má korigovat ještě před ním.
Čísla v hranatých závorkách odkazují na seznam zdrojů na stránce Software.
Kam dál?
Přehled programů pro psaní, sazbu i vydání knihy najdete na stránce Software. Chybí vám tu nějaký pojem? Napište mi.